Velký Bill
Velký Bill, raketa z polystyrenu.
Když jsem se rozmýšlel nad tím jaký model rakety si postavit, napadlo mě, že bych mohl t zkusit udělat také raketu z polystyrenu, když letecké modely jsou převážně z tohoto materiálu. Ještě ze zaměstnání jsem znal polystyrenové díly izolace na potrubí, které by se na to hodily. A tak jsem sháněl výrobce těchto izolací. Díky internetu to bylo snadné, vybral jsem si firmu ze Zašové, kteří kromě isolací nabízejí vyřezání jakéhokoliv tvaru konturovým řezáním.
Neváhal jsem, nakreslil náčrtek potřebných dílů (špičatou hlavici a mezikruží průměru 150/100 mm) a poslal dotaz, zda to vyrobí.
Druhý den přišel email s odpovědí, že tu špičku neumí, ale to mezikruží mi udělají v maximální délce 1030 mm. Objednal jsem tedy 4 ks a za týden mi přišel blok polystyrenu, ve kterém byly vyříznuty 4 ks mezikruží i se středy. Polystyren je krásně, čistě uříznutý, je hustý, pevný s průměrem kuliček asi 1,5 mm.
Abych vyzkoušel, jak se bude opracovávat, začal jsem s výrobou hlavice. Odřízl jsem z mezikruží potřebnou část a vlepil do ní středovou tak, aby šel vybrousit tvar hlavice. Do středů na obou koncích jsem vlepil z bukového dřeva kolíky průměru 12 mm a 80 mm dovnitř, aby se dal bezpečně vybrousit tvar. Broušení polystyrenu v tomto provedení není žádná legrace a chce to trochu praxe. Jedna strana je upnuta za kolík ve vrtačce a druhou mám opřenou o hrot. (můj přípravek).
Lepší je to dělat na soustruhu, ale ten nemám. Pak jsem jen pustil vrtačku s asi 700 otáčkami a frikční úhlovou bruskou, na které je kotouč se skládaným smirkem, vybrousil tvar.
Jak vše vypadalo při broušení, je vidět na obrázku,
ale já to dělal na zahradě a tak mi to nevadilo. Tvar špičky polystyrenu jsem dobrousil až na dřevo a po zaříznutí dokončil ručně brousítkem. Celou hlavici jsem jen lehce zatmelil a olaminoval tkaninou 40g/m2.
Následovalo jen začištění a nastříkání barevně.
Část polystyrenového mezikruží, která mi z metrového kusu zbyla, jsem použil na spodní díl rakety. Vzhledem k nutné pevnosti jsem celý povrch olaminoval a uvnitř v místech upevnění stabilizátorů do délky 400 mm rovněž. Stabilizátory jsou z topolové překližky 4 mm a oboustranně laminované. V mezikruží jsem shora vyřízl ostrým nožem drážky pro stabilizátory (ale jen na vnitřní laminát),
které jsem epoxidem zalepil do polystyrenu.
V dolní části trupu je vlepena příruba s maticemi pro připevnění výměnného pouzdra motoru.
Konstruoval jsem to schválně takto, abych mohl použít motor 320 Ns i 160 Ns. V horní části tohoto dílu je nainstalováno elektronické zařízení na vyhození návratného zařízení.
Prostřední díl je tak, jak jsem si představoval. Na koncích polystyrenového mezikruží, jsou zpevňovací příruby z topolové překližky 3 mm a ve spodku je nalaminovaný kroužek pro spojení se spodním dílem rakety.
Povrch je pouze polepen samolepící tapetou. Uvniř je v horní části zalepena příruba k úvazu padáku a jeho uložení.
Zespodu je uvnitř až k této přírubě nalepena hliníková samolepící folie proti ožehnutí plamenem.
Barevné provedení, je podle americké rakety Hill Billy 1,
jen jsem ji dal svůj název Velký Bill a dokončil ji před Setkáním v Sazené, kde byla s úspěchem odzkoušena na motor 320 Ns. Jak je vidět, když se zamezí přístupu ohně k polystyrenu, je možné i rakety z tohoto materiálu vyrobit a létat s nimi.
Přikládám ještě schema zapojení pro vyhození padáků rádiem
astart modelu v Sazené
Pokud se týká pracnosti postavení tohoto typu modelu rakety, tak vyjde úplně stejně časově, jako každá jiná stavba modelu.Pokud by někdo chtěl další informace, rád mu je poskytnu.
Diskutujte o totmto článku ve fórech (5 odpovědí).
Rozpracovaná Kouzelná hůlka
Moje řeč, s tím polystyrenem. Já z ničeho jiného ani nestavim. Zrovna teď jsem od broušení celej zaprášenej. Znovu stavim kouzelnou hůlku. Používám černě značený stavební PS. Jsou 3 druhy., ještě modrý a červený. Ty jsou řidší. S černým se dá zacházet jako s hodně měkkou balsou. Skoro. Popíšu postup jak na kormidlo, to jde snadno, téměř rovná plocha. PS se obrousí smirkem 400 co nejvíc do hladka. Vysavačem s kartáčkem se vehementně díl vyluxuje. Okolí a prac.plocha taky. Umejou se ruce. Pořádně. Stůl se popráší vodní mlhou, zhotovitel taky, zejména ruce až k předloktí. Z folie se do 2/3 stáhne ochraná vrstva. Obě plochy se napráší vodní mlhou. Tím se mimo jiné zruší el. náboj. Ochr. vrtva se poté sloupne úplně a folie se dopráší mlhou z obou stran. Lehce. Né že to zlejete jak zahrádku. Folie, vystřižený díl s vhodnými přesahy, se položí na hladkou pr. plochu, lepidlem nahoru. Adhezí vody se folie sama na stůl rozvine a přilepí. Nad ní se do výšky 10mm ustaví PS díl. Kontrola přesahů. Díl se přitiskne a zvedne spolu s folií. . Stůl se utře do sucha. Díl se otočí (folií nahoru) a položí na suchý stůl. Vezme se fén, jakýkoliv co šlohnete v koupelně. Díl (folie) se nahřívá od středu ze vzdálenosti 20cm. Bacha, krabatí se, nepodléhat panice. Hlazením rukou, lépe filcem, se folie porovnává a vyhlazuje. Tam kde vychladne se sama mírně smrští, dost na to aby byl díl nakonec hladký. Okraje dílu které nikdy nesedí a folie se na nich láme, tak tam se folie musí ohřát z 5cm a pořádně (opatrně) a natáhnout a přehnout přes okraj na druhou stranu. Pokud to budete dělat na sucho bez vodní mlhy, jednak se vám folie slepí k sobě dřív než ji stačíte položit na stůl a druhak, PS utrháte a zničíte lepidlo. Hladký díl znovu celý prohřejete fénem ze 2 cm a folii všude pořádně přitlačíte. Voda z pod PS vyschne během 24h při pok. teplotě. PAk je díl tvrdý jak prkno a neváží skoro nic. Béda foliář
U serva mám alespoň kontrolu, že se pohybuje a funguje, to u spinače ne. Druhá věc je ta, že serva mám v dílně z letadel a nemusel jsem je pořizovat i když jsou mikroserva teď k sehnání i za 40,-Kč !
Standartně opět velmi pěkná práce, ale zeptal bych se, proč to servo a ne rc spínač?
Ivo
Ivo
Děkuji Karlovi za další super článek. 
Pro zajímavost
Pro zajímavost